Tohle asi nemá moc název

Čas od času mívám opravdu velice pochmurnou náladu. Dříve jsem si ji vylívala do "příběhů" nebo ji popisovala, abych si později mohla přečíst o její hloubce. Dnes se tomu snažím předcházet sic můžu. A umění je věc, která mi pomáhá. Můj veškerý obdiv totiž mají lidé, kteří dokáží měnit svět.  Spousta z nás si totiž myslí, že něco měnit individuálně nemá naprosto žádnou cenu, že to nelze. Pravdou však je, že svět bychom měli chtít měnit pro sebe, začít totiž uvažovat pozitivně o sobě samém, znamená začít celý svět vidět z naprosto jiného úhlu pohledu. Libí se mi sledovat a vnímat příběhy takovýchto lidí. Opravdu je hluboce obdivuji za to co dělají, za to že nepřestávají růst. Jsou to lidé, jež si prošli těžkým obdobím, umřel jim někdo velice blízký, sami se dozvěděli, že mají velmi vážnou nemoc, nebo lidé, kteří se jednoho dne ocitli v Africe s dobrovolnými doktory. Jejich příběhy jsou rozdílné, život je vždy jiný. A přece společně drží jeden květ (nemám ráda provazy, svazují...

Kniha jež přivádí do rozpaků po mnoho staletí vědce - především kryptology. Je psána neznámým písmem v neznámém jazyce. Skládá se ze čtyř (někdy se uvádí pěti) částí - botanické, astrologické, biologické, kosmologické a farmakologické, + recepty. Někteří se domnívají, že kniha je psaná enochiánským jazykem, tedy údajným andělským jazykem. Jde jen o "jakýsi" herbář Teorie o historickém herbáři, který by patřil šarlatánovy ovšem vyvrací určité nepřesnosti. Například herbáře šarlatánů byly psané určitým jazykem - zejména italsky, a běžnou abecedou, dále některé rostliny jsou dosud neidentifikovatelné. Podle odpůrců této botanické teorie jsou rostliny v knize pouze symboly, odkazující na pojmy jako smrt, karty, jedy a šípy. Další možná hypotéza ukazuje možnost, že rostliny jsou zaznamenány jako by byly dány pod mikroskop. Ovšem kniha podle všeho pochází z 15. století a mikroskop byl sestaven až v 17. století. Šifra nebo nový jazyk? V minulosti byly šifry velmi o...

Tento blog, je vlastně můj veřejný zápisník. Můžete se dívat a učit se se mnou, pokud vás to zaujme stejně jako mne. Miluji přicházet na nové (i když staletí staré) věci, knihy, písma, jazyky i bytosti, či historické události, které nejsou objasněny úplně, či rozdílně. Sbírám si zvláštnosti, takový se mi totiž svět líbí daleko více, než šedé ulice s nic neříkajícími nápisy na zdech. Možná jsou to šifry umělců, možná jen sprejové čmáranice hulvátů. Možná je všechno určeno k vidění z více stran a my bychom neměli být jednostranní. Obdivuji se umění a eleganci, stejně jako rozvernosti mladíků, jež si nejsou vědomi své krásy ( že pane Doriane? Ale všeho do času. :)) Miluji umělcovu nadřazenost s jakou vidí vše kolem sebe. Oni, totiž umělci, vnímají hlouběji, lépe, dokonaleji. Umění vypráví příběhy, některé z nich, byť jsou staré tisíce let, se odehrávají dodnes. Umění je jasná záhada. Umění povznáší, přináší, vyzývá. Nikdy nenudí. Umění je možno vidět i ve stínu lidí.

článek tady kdyby místo těch hrůz, co připomínají továrny, tady všude kolem stáli jeleni. no mě by se to třeba líbilo moc!

Nevydržím neblogovat, nevydržím se nedělit.